V noci z 21. na 22. června, kdy lidé v Šumperku klidně spali, se nad Bratrušovem a Kopřivnou strhla nevídaná bouře, která se změnila v strašlivou průtrž mračen provázenou větrnou smrští, neustálým hromobitím a blesky. V obrovské povodni, kterou tato strašlivá noc přinesla, mělo zahynout na sto osob, takže některé oběti zřejmě vůbec nebyly nalezeny.

1616
4. května zasáhlo oblast mezi Pradědem a Šumperkem zemětřesení, které bylo zaznamenáno na celé severní Moravě. K žádným větším škodám zřejmě nedošlo.

1706
Obce Bukovice a Pekařov byly postiženy nevídanou bouří s krupobitím. Bouře začala 20. května 1706 v 18 hod. a trvala dvě hodiny. Rozvodněný potok (tj. Losinka) strhl domy č. 31, 69, 9 a 85. Při této pohromě se utopilo 14 osob, 5 dospělých a 9 dětí. Hluchoněmý muž z domu č. 69 byl mezi nimi. Mlýn č. 69 byl příšernou hučivou řekou stržen, přičemž se mlynářka Juliana Wolfová i chůva a tři děti utopily. Těžký mlýnský kámen byl valen proudem vody 200m, a to až k domu č. 82 (naproti rychtě). Rovněž Pekařov byl v tento den zle zpustošen. Dva roky poté zakoupila obec proti povodním zvon, který byl zavěšen v místní kapli. Z neštěstí byly obviňovány čarodějnice. Na památku povodně slavily Bukovice a Pekařov vždy 20. 5. „Den zaslíbení“.

1730
Další velkou povodeň přinesla Losinka 16.5.1730 především do Velkých Losin. Nynější hostinec V Zátiší (původně hostinec patřil k rychtě) byl 2 metry ve vodě. Rovněž kostel se hřbitovem byly pod vodou. V zahradní zdi před farou byl asi metr vysoko nad zemí zasazen pamětní kámen, který ukazoval tehdejší stav vody. Losinka tehdy nepřipomínala říčku, ale jedno velké jezero. Od této katastrofy pravděpodobně pochází velkolosinský „Den zaslíbení“ - 16. května.

1770
V tomto roce řádila v prostoru Divoké Desné (u tzv. Tureckých domků) veliká bouře údajně spojená se silným zemětřesením. Zřejmě došlo k velkým sesuvům půdy (strže), protože se vyvrácené stromy i s kořeny dostaly až do rozvodněné řeky. V roce 1776 vichřice způsobila veliké škody v Anínském revíru Koutů.

1774
V poledne 20.6. 1774 byl Bratrušov postižen strašnou bouřkou spojenou s krupobitím, jakou dosud nikdo nezažil. Na paměť této události bylo rozhodnuto si připomínat každou středu před sv. Petrem a Pavlem „Den zaslíbení“, kdy nikdo v obci nesměl pracovat. Všichni vesničané měli vykonávatt zbožné procesí s knězem k pěti tzv. větrným, nebo-li bouřkovým křížům, které byly vztyčeny na návrších nad obcí. Krupobití tehdy zničilo veškerou úrodu na polích. Kroupy roztávaly tři dny a byly odklízeny lopatami. Na loukách ležela suť a bahno, stromy v lese i na zahradách byly vytrhány i s kořeny, voda také odplavila domy, stodoly, chlévy a ovčince. Utopilo se mnoho dobytka, především ovcí.

1783
Velká voda, která nadělala velké škody na domech i polích zasáhla ráno 21. května 1783 Kouty a Rejhotice. Obyvatelé pak přijali slib, že v památnou sobotu nebudou vyvážet na pole hnůj, protože ho voda tehdy z polí odplavila.

1796
13.5. způsobila průtrž mračen velké škody na polích Vízmberského panství. V Bukovicích škody na majetku dosáhly částky 57 zl. 51 kr. Velmi těžce byl postižen Maršíkov.

1800
Podobná katastrofa postihla obce Vízmberského panství 31. května. Toho roku dopadly nejhůře Petrovice nad Desnou, kde byly škody spočítány na více než 110 zlatých. V Bukovicích to bylo 20 zlatých. Patrně byl opět velmi těžce zasažen i Maršíkov, neboť 31.5. si obec připomínala „Den zaslíbení“.

1813
Mimořádně velká povodeň postihla horní část údolí Desné. Následkem průtrže mračen, která nejvíce zasáhla okolí Pradědu, voda strhla všechny řeky a v mohutném proudu se valila do údolí, kde ničila všechny mosty a cesty, rvala stromy i s kořeny, odnášela hospodářské nářadí, zvířata, v Rejhoticích také ničila domy a zanechávala po nich jen jámy a rumiště.
Jednalo se nepochybně o stejnou katastrofu, která ve dnech 26. až 28. 8. postihla Jesenicko.

1817
Při povodni na řece Desné byl stržen velký jez u Krenišovského dvora.

1821
Neobvyklé počasí se rovněž objevilo 20. a 21. června 1821, kdy napadlo v Jeseníkách velké množství sněhu, který sahal až po kotníky a zůstal několik dní ležet než roztál.V následujícím roce, po horkém a suchém létě, nastal mírný podzim, takže ořešáky a olše podruhé rozkvetly a maliny nebo jahody byly na trhu až do října. Teprve 21. prosince poprvé na Pradědu napadl sníh. V témže roce (1822) postihl Kouty a Rejhotice ničivý orkán, který v lesích napáchal velké škody.

1826
Po průtrži mračen došlo k velikým škodám v povodí řeky Oskavy. V Bedřichově bylo zbořeno mnoho domů.

1839
Na jaře tohoto roku, patrně po tání sněhu, se rozvodnila řeka Desná a poškodila břehy a hráze u Krenišova.

1868
Velká průtrž mračen se přehnala nad Bratrušovem a Rejcharticemi 25. a 29. května. Ta způsobila veliké záplavy a škody v okolí Šumperka. Povodeň byla srovnatelná s rokem 1591. Menší škody byly vysvětlovány tím, že domy nebyly již dřevěné. Od 17. do 31. 5. nebyly však v Šumperku naměřeny žádné srážky, zatímco 2.6. zde byla naměřena poměrně vysoká hodnota srážek - 57, 9 mm. Nelze vyloučit chybu v datování povodně.

1880
Jedna z povodní, která je tradičně uváděna jako tzv. stoletá voda a která způsobila v Podesní značné škody, proběhla 12. srpna 1880. Předtím došlo už k povodním 5. a 6. 8. jak na moravské i slezské straně Jeseníků. Po velké průtrži mračen odpoledne 12. 8. se daly do pohybu obrovské proudy vody padající do údolí Divoké a Hučivé Desné. Podle dobového tisku neměla síla proudu řeky pamětníka. Nejhorší situace nastala v Koutech a Rejhoticích, kde bylo zbořeno a odplaveno mnoho domů. V Ulrichově bělidle a úpravně byla stržena polovina budovy a mandlovny. Zle poškozeny byly rovněž železárny a drátovny Kleinů. Všechny mosty před Desnou zmizely beze stopy, silnice byly zničeny a celá doprava narušena (silnice přes Červenohorské sedlo byla zprovozněna 21.8.). Mnoho ovocného stromoví bylo vyvráceno a odplaveno. Kde dříve rostlo obilí, tam se po povodni nacházely jen nánosy bahna a písku. Také bylo odplaveno velké množství orné půdy. Mnohde došlo ke stržení břehů i s pobřežním porostem a následným sesuvem půdy.
Pochopitelně největší újmu nesla vodní díla na Desné od Kout až do Šumperka. Zničeny byly splavy všech tkalcoven, valch a vodních pil, mlýnů v Koutech, Rejhoticích a Kociánově. I stará vodní díla, která vydržela nápor mnohých povodní, byla zcela zničena. Většina jezů nebyla však starší 13ti let (v roce 1867 došlo dle vodopravných záznamů v Podesní patrně také k velké povodni). Z losinských vodních děl byl prokazatelně zničen splav a stavidla u tzv. Rotterovy pily a mlýna (dnes samota Filipové), z něhož se zachovaly jen ubohé zbytky, zcela odplaven byl splav, tzv. Schilderova mlýna (dnes samota Maršíkova) a také splav losinské ruční papírny. Bez větší újmy odolal jez maršíkovského mlýna, který v té době patřil Willibaldu Peterovi.

Ve Vernířovicích rozběsněná Merta uchvátila Johanna Klappera z č. p. 169, když se pokoušel odklízet hranici dříví. Jeho matka Rosa se mu snažila pomoci a zaplatila to svým životem. Deset dní po katastrofě byly škody jen v povodí Desné vyčísleny na více než půl milionu zlatých.
Povodní byly také paralyzovány všechny panské pily, které se nacházely při horním toku Desné v Koutech a Aníně. Nebylo možno zpracovávat povodní poškozené ani nové dřevo. To byl také jeden z nejzávažnějších důvodů, proč se panství rozhodlo postavit neprodleně (v letech 1881 – 1883) velkou parní pilu ve Velkých Losinách, nezávislou na zdroji vody a dostatečně vzdálenou od řeky a tím chráněnou před povodní. Povodeň byla také i v roce 1883.

1885
Menší pohroma zasáhla 12. června 1885 i Přemyslov v důsledku krupobití. Bouře vrhala na domy velké kusy ledu a v této malé obci bylo rozbito více jak 200 okenních tabulek. Všechny polní plodiny byly zničeny nebo odplaveny. Ledové kroupy ležely mnoho hodin, než roztály a sahaly až do výše kotníků.

1896
Nastal počátek vlhké periody, která trvala až do roku 1920. Největšími průměrnými ročními srážkami bylo postiženo pohoří Pradědu – až 1600mm. Směrem na západ nedosahovaly srážky takové úrovně – směrem od Červenohorského sedla 1000 – 1200mm. Na Šumpersku tak byla nejvydatněji zásobena vodou řeka Desná.

1897
Katastrofální povodeň přišla v noci z 29. na 30.7., kdy se projevily třídenní nepřetržité lijáky(od 27.07. do 03.08.napršelo v Koutech 167mm, a od 27.07. do 29.07. to bylo „jen“ 115mm). Rozvodněná řeka Desná strhla několik mostů v Aníně a Rejhoticích, mimo jiné i vyzděný most na císařské cestě v Koutech, a urvala polovinu domu, který u něho stál.(u hájovny) Ve Vízmberku zničila dva domy, v níže položených místech zpustošila zahrady, pole a louky, poškodila silnici a velké škody způsobila v hutích v Rejhoticích. V Rapotíně zaplavila voda okolí kostela a poničila tamní most. Strhla jez Viereckova bělidla, krerý zahradil most u Krenišova. Ve Vikýřovicích byly zničeny zahrady a pole, velká část obyvatel musela opustit domy, které voda silně poškodila. Šumperk s okolím (Vikýřovicemi, Hraběšicemi, Šentálem (Krásné) a Frankštátem (N.Malín)) navíc dostal 30.07. odpoledne  mezi třetí a pátou hodinou nový příděl vody  v podobě průtrže mračen. Valící se voda zaplavila železnici Šumperk – Sobotín, takže vlak odjíždějící ze Šumperka v 17.35 hod. se musel po krátké jízdě vrátit zpět na nádraží. Doprava pak byla na několik dní přerušena. Poškozeny byly také silnice a most na cestě ze Šumperka na Třemešek.
Mohutné vichřice během dvou dnů od 05. do 07. října 1897 způsobily v Koutech, Aníně a Rejhoticích a to na svazích Klínové hory a Černé stráně rozsáhlé polomy, při nichž bylo zničeno kolem 80000 kubických metrů dřeva.

1899
Na Desné v Koutech byl 07.05. zaznamenán vysoký stav vody, dokonce vyšší, než při povodni v roce 1903.

1903
Několikadenní deště na počátku července tohoto roku, byly, pokud jde o jejich vydatnost, překonány teprve v roce 1997. Ve Vízmberku od 06. – 11.7. napršelo 115mm vody. Na Rejvízu to bylo v téže době 403mm.  Povodňová voda řeky Desné zaplavila 09.07. údolí a v odpoledních hodinách její síla vyvrcholila. Do řeky bylo odplaveno dřevo z lesů a mostů, stromy vyrvané i s kořeny ; došlo k sesuvům půdy  a pádům velkých balvanů z horských úbočí. Údolí bylo brzy zaplaveno, lidé z bořících se domů zachraňovali holé životy. Dva staré manžele z dřevěného domu č.p.53 musel zachránit četník. U hájovny v Koutech se protrhla ochranná zeď, proud poničil silnici a k večeru prolomil železný most na císařské cestě.  Několikanásobné poškození vzniklo na zahájené stavbě železnice z Petrovic do Koutů. Opravy si vyžádaly několikatýdenní práce. Podle zpráv v místních novinách se v Rapotíně utopil chlapec. Katastrofa trvala až do 11.07., kdy se v poledne začal konečně běsnící živel uklidňovat. Nenávratně byly zničeny mosty v Koutech a Sobotíně. Škody v Šumperském politickém okrese byly odhadnuty  nejméně na milion korun.

1907
Desná zaplavila 16.7. na několik hodin velkou část Rapotína.

1912
Záhadný údaj o utonutí tří lidí v Koutech při údajné povodni 3.6. (Alt-vaterland, s494) Dobový list takovou tragédii neuvádí.

1921
Za jednu z největších katastrof je považována povodeň, kterou způsobila průtrž mračen ve večerních hodinách 1. června. Toho dne byl v Hrubém Jeseníku mezi Keprníkem a Červenohorským sedlem zaznamenán nejintenzivnější přívalový liják po dobu meteorologických pozorování. Na Červenohorském sedle napršelo 196,5mm, z toho za 2 hodiny 134mm a za hodinu 80mm, a na hřebenech muselo pršet ještě více. Došlo k obrovským sesuvům půdy masového charakteru. Nejznámější lokalitou byl západní svah Červené hory pod Vřesovou studánkou, kde se dalo do pohybu 16ha plochy s 50000m ³ lesní půdy a porostu. Hmota zahradila údolí Hučivé Desné a vytvořila obrovskou nádrž, jejíž následné prolomení způsobilo katastrofální škody v celém údolí kolem řeky až po Šumperk (Dolní Studénky voda nezaplavila, ačkoliv na louky byly naplaveny stovky stromů). Zničeny byly všechny mosty a jezy, železnice mezi Rejhoticemi a Kouty byla vyřazena z provozu na několik dní, vlak končil jízdu ve Vízmberku. Nádraží v Koutech bylo úplně zaneseno kamením, bahnem a stromy, dva rezervní vagóny vězely až po plošinu v bahně. Tři domy byly úplně zbořeny a několik částečně strženo. Rovněž silnice byla na mnoha místech narušena. Elektrárna a pila v Aníně byla zcela zničena (poničen byl také mlýn, další pila a stoupa). Utopilo se mnoho dobytka. Největším neštěstím byly ztráty čtyř lidských životů. V Aníně při záchraných pracích utonuli dva dělníci – sedmnáctiletý Josef Langer a třicetišestiletý Raimund Korger. V Rejhoticích zahynula šestiletá dceruška paní Gabrielové a žákyně měšťanské školy ve Vízmberku Elsa Gabrielová. Jen v lesích byly vyčísleny škody na 11 milionů Kč. Dne 05.06. vydali starostové Koutů a Vízmberka v šumperských novinách Grenzbote výzvu s prosbou o pomoc postiženým místům. Obyvatelé potřebovali potraviny, oblečení, domácí nářadí, stavební materiál a peníze. Hodně peněz! Počátkem srpna přednesla skupina poslanců v parlamentu interpelaci, v níž byly shrnuty následky povodně a přesně vyčísleny škody ve výrobních podnicích tehdejšího šumperského politického okresu: dřevozpracovatelské společnosti v Koutech vznikly škody za 180 tisíc Kč; dřevařskému závodu Josefa Drasta v Koutech za 185 tisíc Kč; bělidlu a úpravně firmy Friedrich Ulrich a syn v Rejhoticích za 3,5 až 4 miliony Kč; přádelně lnu ve Vízmberku za 128 tisíc Kč; rapotínským sklárnám za 50 tisíc Kč; jindřichovské papírně za 3 miliony 161 tisíc atd…(liechtensteinskému polesí v Aníně a Koutech za 100 tisíc Kč.) Škody na železárnách v Rejhoticích zde uvedeny nejsou, ale byly patrně v řádech statisíců.
Příčiny tehdejší katastrofy, hlavně sesuvů, byly mj. spatřovány v likvidaci smíšených lesů, zvláště ve druhé polovině 19. století. Následná regulace řeky Desné včetně kaskád, které vedl Dipl. Ing. Lothar Krick, měla do budoucna podobné katastrofě zamezit. Po těchto  povodních se opět uvažovalo  o vybudování údolní přehrady v Koutech.

1926
17.6. byl v řece Desné v Rapotíně nalezen utonulý čtyřletý chlapec, kterého sebrala rozvodněná řeka Merta.

1927
V noci z 5.na 6. května řádily nad povodím Desné a Merty dvě bouře provázené průtržemi mračen. Jejich prudkost  a síla neměla pamětníka a byly dokonce označovány za horší, než katastrofy v letech 1903 a 1921. Situaci zhoršoval teplý vítr, který urychloval tání sněhu. Zjevně nejhorší stav vznikl ve Vernířovicích, kde byly škody odhadnuty na více než milion Kč. Jen do dvora usedlosti č.p. 128 bylo naplaveno 1200m³ suti. Majitel poté dům prodal a odstěhoval se. V Sobotíně (spíše v Petrovicích) byl postižen strojírenský závod, poškozena byla železniční trať, kamenný most na silnici do Rýmařova povodňová vlna poničila do té míry, že musel být znovu postaven. V době, kdy hlavní nebezpečí pominulo, se utopila tříletá holčička. Zaplavena byla také území u Dolních Studének a Bludova. Poškozeny byly silnice, mosty, polní kultury, řada domů. Račinka způsobila značné škody na budovách i parkových úpravách lázní ve Velkých Losinách a obec zaplavila Losinka. Právě po ničivých povodních na počátku května a června (4.6), kdy voda způsobila velké škody v Bukovicích, kde si povodeň vyžádala i jeden lidský život, ale i v Nové Vsi (Žárové) a Pekařově, se losinští radní a zemské i okresní úřady začaly mnohem více zajímat o regulaci Losinky a Račinky. Hlavní práce na regulaci probíhaly v letech 1928 – 1931, ale i v následujících letech. Regulace Račinky byla dokončena v r. 1937.

1930
Mezi 27. a 28. říjnem na hřebenech Jeseníků napadlo velké množství sněhu. V nižších polohách vydatně pršelo. Vysoký stav vody v Desné hlásily Kouty a Vízmberk.

1934
Bouře, která se změnila v průtrž mračen s kroupami, zasáhla 3.6. v poledne Bratrušov a Šumperk. V Bratrušově byla stržena skoro polovina mostů a zřítila se velká část břehů. Voda a bahno vnikly do níže položených domů. Bratrušovský potok a Temenec zaplavily přilehlé domy v Šumperku. Problémy způsobil živel také v Kopřivné, Rejcharticích a Osikově.  Údolí Desné bylo podle dobového tisku díky provedené regulaci na řece ušetřeno. Celkové škody na mostech a silnicích byly vyčísleny na 100 tisíc korun.

1935
Další menší zemětřesení postihlo Podesní 24.7.1935. První otřes  v noci . Řinčela okna, obrazy na stěnách se pohupovaly, dveře se otvíraly a v továrních komínech  rapotínských skláren se objevily trhliny. Tento jev byl pozorován až po Kouty.

1938
Několikadenní deště způsobily 1.9. na Šumpersku povodně. Řeka Desná s přítoky Mertou a Rejchartickým potokem zaplavila silnice a domy v Rapotíně a Vikýřovicích, kde proud strhl zeď drůbeží farmy a způsobil další škody. Od časných ranních hodin byli nasazeni hasiči ze Šumperka a okolních obcí.

1940
Veliké lijáky 18. a 19.5., které přišly v době tání sněhu na horách, postihly citelně povodí Desné (např. v Koutech bylo 19.5. naměřeno 88,2mm srážek). Záplavová vlna poškodila břehy, jezy vodních děl (např. opětovně poškozený jez v Krenišově) a mosty. Škody byly odhadnuty na 125 tisíc říšských marek. V místním tisku tato událost uvedena nebyla.
Veliká bouře a následná povodeň zasáhla 9. července Bukovice a Pekařov. Podle svědectví buk. učitele Viktora Hageho se vzedmula hladina Losinky tak, že vesnicí teklo více vody než v řece Desné. Domy na návrší  (tehdy Weidlich č.p. 30), byly zcela přeplněny vodou, která stekla z kopců, ze zadu se dostala do domů a zaplavila všechny přízemní místnosti. Poněvadž se bouře rozpoutala v odpoledních hodinách, museli rodiče své děti ze školy vynášet na zádech. Kdyby bouře trvala jenom o deset minut déle, byla by pobořena uvolněnými dřevěnými kládami ze sousední Kargorovy pily. Povodeň strhla stáje a velkou část dřevěných staveb, školní zahrada byla zcela odplavena a v hlubokých dírách, které voda vymlela plavali pstruzi. Dokonce ledová tříšť (kroupy) dosahovala takové výše, že kopce vypadaly jako v zimě.
Ze svahů bylo odplaveno mnoho půdy a na loukách a polních cestách se objevily metr hluboké rýhy.
Z vojenské posádky v Zábřehu bylo nasazeno 40 mužů, aby odstranili ty nejhorší škody, aby bylo umožněno sedlákům dostat se na svá pole. Údajně tato povodeň měla přijít jako trest za to, že bukovičtí občané opomenuli slavit „Den zaslíbení“ tj. připomínat si povodeň z roku 1705.    
 

V měsíci červenci roku 2012 jsme si připomněli 15ti-leté výročí od povodní z roku 1997. 

Zpracoval: Stanislav Hošek