Ves v severní části soudního okresu a hejtmanství v Šumperku, na pravém břehu Desné. Nadmořská výška 350 m. Německy Reitendorf, česky do r. 1918 Rejpotín. Částí obce jest osada Ludvíkov, německy Ludwigsthal.

V r. 1857 bylo zde 224 domů s 1967 obyvateli. V r. 1900 činila rozloha obce 1490 ha. Stálo tu 242 domů s 2449 obyvateli. K německé obcovací řeči se hlásila drtivá většina obyvatel. K česko-moravské obcovací řeči 126 a 24 osob k jiné. Bylo zde 2308 římských katolíků, 5 evangelíků, 1 žid a 135 osob bylo bez vyznání. V r. 1900 činila v naší obci hospodářská půda rozlohu 1429 ha (poté 892, lesy 314, louky 167, pastviny 33 a zahrady 23 ha). Bylo zde též 97 koní, 710 hovězího dobytka a 229 prasat.

            O 10 let později žilo v naší obci 2653 osob v 311 domech. K německé obcovací řeči se hlásilo 2583 osob, k českomoravské jen 33 a 37 k jiné řeči. Mužů bylo 1230 a žen 1359. K římskokatolickému vyznání se hlásilo 2392 osob. Výrazně narostl počet starokatolíků a to na 182 osob (v r. 1930 jich bylo 306), počet ateistů se téměř nezměnil.

V r. 1910 zde bylo 106 koní (75 valachů), 700 ks hovězího dobytka z toho 93 jalovic, 407 krav, 17 býků (v Ludvíkově bylo 32 ks dobytka), 217 prasat, 280 koz, 116 úlů, 2479 slepic, 78 hus, 40 kachen a 65 jiné drůbeže.

V r. 1911 byl starostou naší obce Edwald Wanke - radní: Fr. Sedlatschek, Jos. Rotter, Fr. Bartel, Rich. Schmidt - obec výbor: Jos. Köhler, Jos. Schartel, Alois Böss, Fr. Springer, Fr. Czerny, Dr. Jos. Fink, Joh. Sedlatschek, Fr. Kluger, Hubert Kluger, Wagner - náhradníci: Jos. Wellschmid, Eduard Kluger, Eduard Mönich a další. Obecním tajemníkem byl Herman Kleibich. Farní úřad: Kar. Wohlf, farář a kaplan Gus. Langer. Místní školní rada: Dr. Jos. Fink předseda, Joh. Sedlatschek místopředseda, Edwald Wanke, Joh. Harker a další.

Obecná školka IV. (střední obec) Alois Harker nadučitel. Obecná škola III (horní obec) Joh. Bendler, nadučitel.

Okrskový lékař MUDr. Jos. Fink. (obv. 1). Porodní báby: Terezie Kelnerová, Hermine Klapperová, Marie Schwarzerová a paní Stanzelová.

Závodní nemocniční pokladna sklárny J. Schreiber a synovci: Hub. Stenzel př., Jos. Marek, pokladní.

Závodní nemocniční pokladna firmy Ed. Viereck (bělidlo), Rich. Schmiedt př., Jos. Reinschmeid pokladní.

C.K. poštovní úřad: R. Persch, poštmistr. Pošta vznikla současně se stavbou železnice v r. 1904.

Nádraží C.K. stat. drah: Emer. Ettl

Spořitelní a záloženský spolek pro Rapotín, Vikýřovice a Petrovice s Terezínem. Jos. Heinisch, starosta - od 1867.

Potravní spolek dělnicko-hospodářský pro Rapotín. Thessthaler Arbeiter-Consum-Verein für Reitendorf und Umgebung. (od 1896).

Bělidlo příze a plátna: Rich. Schmidt - Ed. Viereck.

Sklárna: J. Schreiber & Neften (synovci)

Holič: Rud. Heinzel. Hostinec: Rud. Daschka - Ant. Daschková, Felix Jurečka - Rud. Kauer - Gus. Langer - Ed. Rotter (i řezník) - Joh. Schmachtel - Fr. Schubert - Fr. Sedlatschek - Ed. Tobiasch - Fr. Wanke. Klempíř: Fr. Sedlatschek. Kolář: Paul Hilbert. Kováři:  Joh. Pawlik - Ant. Sitta. Krejčí: Ed. Friedrich - Al. Hamp - Jos. Kolb.

Mlynář: Jos. Langer, Vibichův mlýn vyhořel (1904), Prosingerův mlýn byl tehdy mimo provoz. Nájem panského dvora: Fr. Czerný. Nájem honby: Edg. Siegel. Natěrač: Venzel Rezek (i pozlac.). Obchody: Jan Diviš s dobytkem, Julius Wendler se dřevem - Fr. Krobot a jízdními koly, Berta Schönová s kořalkou, s ovocem a zeleninou, Cec. Červenková - Alb. Schwab, s potravinami, Jos. Czervenka - Kar. Griess - Joh. Neugebauer, smíšené zboží, Wenzel Brauner - Fr. Hartmannová (i stáčení piva)  Fr. Hawelka - Ign. Kranich - Fr. Rischková - Vil. Schwarzer (i stáč. piva), Jos. Siegel se sklem, se střižním zbožím Berta Reinschmiedová. Obuvníci: Václav Farkač - Josef Köhler - Jos. Montag - Joh. Rotter - Emil Schindler - Josef Sobotka.

Pekaři: Ant. Benda (i krupař a stáč. piva) - Ed. Böss - Ign. Kranich (i hokynář) - Johan Nebes (i obchod se smíš. zbožím) - Emil Stanzel.

Pokrývač: Johan Sandler. Prodej tabáku (trafika), Pav. Bartlová - Gerh. Kirchner.

Sedlář: Josef Omacht.

Stolaři: Johan Friedrich - Jos. Rotter - Jos. Schön - Jos. Sedlatschek.

Zahradník: Petr Simon.

Zámečník: Adolf Hank.

Četníci: Jan Bartel vel., Franz Göttinger a Rudolf Cabejšek, strážmistři.

V obci bylo ještě několik dalších živnostníků, které Chytilův adresář Moravy (1911) neuvádí. Mimo jiné zde stál sirotčinec, chudobinec, hájenka, brusírna skla atd.

Spolky: Děl. vzdělávací od 1873, něm. politický od 1885 (Bundesgr. der Deut. Nordmähr.), německý školský (Ortsgr. des deut. Schulvereines), hasičský spol od 1885, děl. čtenářský, pěvecký od 1890, kat. lidový od 1896, děl. podpůrný od 1899, Bund der Deutschen od 1901, TV Jahn od 1903, děl. domu od 1907, Deutscher Turnerbund (tzn. Turneři - něm. nac. sport. spolek) od 1909, ATUS od 1909 (děl. sport. spolek), Křesťanský sport. spolek "Nordgan", spolek starokatolických žen, spolek textilních dělníků atd.

Družstva: ovocnářské od 1902, chovatelské od 1910, Konsum od 1896, stavební od 1930.

Mezi největší vlastníky půdy byl velkostatek Červený dvůr se 126 ha patřící losinským Liechtensteinům. Další byl dvůr Terezov (Terezín), který založil v druhé pol. 19 stol. Oberleitner, měl rozlohu 117 ha hospodářské půdy (tehdy měl patřit k velkostatku v Mohelnici). Samostatně hospodařících sedláků v obci bylo kolem 30 s rozlohou půdy od 10-90 ha, často byli také vlastníky lesa (do 10 ha). Mimo zmíněných živnostníků pracovala značná část obyvatel v zemědělství. Sklárna zaměstnávala kolem 350 osob a bělidlo asi 90 osob. Především ženy a dívky pracovaly v šumperských textilkách. Mužská část tam také nacházela obživu. Nemalá část pracovala v tkalcovně v Krenišově, petrovické strojírně a cihelně v Terezíně, papírně ve V. Losinách, tamtéž na parní pile atd. Obec patřila před I. světovou válkou k nejbohatším v Podesní.

Sousední Vikýřovice měly v roce 1910 rozlohu 1153 ha (hosp. půda 1066 ha, pole 578, lesy 361, louky 96, past. 63 a zahrady 16 ha). Tehdy tu stálo 199 domů, které obývalo 1657 osob německé národnosti. K českomoravské řeči se hlásily 4 osoby a 11 k jiné. Koncem r. 1910 se chovalo v obci 55 koní, 371 kusů skotu, z toho 240 krav, 190 koz, 57 prasat a 31 včelstev. Starostoval v té době Johann Sedlatchek. Byla zde pětitřídní obecní škola, C.K. poštovní úřad od r. 1896, dodnes slouží jako vikýřovická pošta občanům dolního Rapotína. Dále se zde nacházely 3 hostince (Dostálek, Hamp a Pokorný), kolář, kovář, 2 krejčí, 2 mlynáři, 5 obuvníků, 3 pekaři, řezník, sedlář, soustružník, 3 stolaři, tkalcovna a petrolejová rafinerie. Byl zde též chudobinec a sídlila zde liechtensteinská lesní správa. V r. 1905 pečovala o jeden z pěti revírů. V katastru obce k němu náleželo 229 lesa. Masivní budova bývalé lesovny (pův. renes. tvrz) s nádvorními arkádami stojí dodnes a jsou v ní byty. V roce 1884 ukončila správa losinského velkostatku výstavbu velkého stájového objektu z kamenného zdiva na Annenském dvoře ve Vikýřovicích. O něco později zřídíla zde i vlastní parní mlékárnu, která zahájila provoz v roce 1888. Ta přijala v roce 1897 360 tisíc l mléka. Přímo ve dvoře bylo 56 krav a v sousedním dvoře (Rotenhof) v Rapotíně 49 krav. Anenský dvůr, patřící k velkostatku V. Losiny, měl 200 ha hospodářské půdy a dvůr Viereck Vs. Mohelnice 60 ha hospodářské půdy.

Velké Losiny měly v roce 1910 na 366 domů, v nichž žilo 2299 osob. Bylo zde 108 koní, 824 kusů skotu, z toho 434 krav, 344 koz, 287 prasat.

                                                                                                                                             Zpracoval: Stanislav Hošek