Obec Rapotín
Obec Rapotín

Povodně v roce 1927 a následná regulace toků

Na počátku 20. století byly velmi často obce Podesní sužovány povodněmi z přívalových dešťů. Losinka (Lustbach, Aubach) v té době častokrát vystoupila z břehů, zaplavovala pole, louky a ničila zahrady i domy. Hlavně v horní části Losin a v Bukovicích bylo mnoho poškozených chalupníků. Po ničivých povodních na počátku května (5. až 6. 5. 1927) a poté opět na počátku června (4. 6. 1927), kdy voda způsobila velké škody v Bukovicích, kde si povodeň vyžádala i lidský život, ale i v Nové Vsi (Žárová) a v Pekařově, se losinští radní a zemské i okresní úřady začali mnohem více zajímat o projekt na regulaci Losinky. ①

Z 5. - 6. května 1927 postihla Sobotín a Petrovice nad Desnou silná průtrž mračen, jakou obce ještě nezažily. Na řece Mertě byly strženy všechny malé mosty a větší poškozeny. Továrna na hospodářské stroje v Petrovicích (po roce 1930 závod VELAMOS) byla zatopena do výše 1,5 metru. Škoda byla vyčíslena ve výši 1 milionu korun. U Diakonie, kde činila škoda 200 000 korun, byla zatopena kuchyň a sklad. Taktéž byl zničen most u Diakonie. Ornice byla smetena do řeky Merty. V již zmíněných obcích byly škody vyčísleny v miliónech korun. ②

Na řece Desné byl poničen železný most u rapotínského kostela, který musel být později nahrazen novým betonovým mostem. Vzedmutá voda odnesla také mnohé cesty, zatopila sklepy i celé domy. Zahrady a pole byly zaneseny bahnem. Nejvíce však byly poškozeny dopravní spojnice. Svaz Němců severní Moravy vypomohl půjčkou, okres poskytl příspěvek ve výši 1000 korun (také Parlament Republiky československé přisoudil na obnovu oblastí na Šumpersku postižených touto povodní státní podporu). Ve dnech 14.-16. července 1927 zase vydatně pršelo a řeka Merta a Klepáčovský potok opět opustily svá koryta a způsobily další škody.

Na podzim 1929 se vybudovala spojovací cesta z vikýřovické okresní silnice přes most u kostela vedoucí na státní silnici v Rapotíně. Rozpočet činil celých 21 000 korun. Pozemek na stavbu petrovské části cesty, který se celý nacházel na území bývalého petrovického hřbitova, prodala obci (Petrovicím) rapotínská farnost. Provedení stavby zajišťoval inženýr Lorenz z Rapotína. V létě 1930 proběhla stavba (dnešního) nového betonového mostu u rapotínského kostela, která stála spolu s opravou a srovnáním spojovací cesty celých 200 000 korun. Polovinu této sumy poskytla státní (zemská) a okresní správa, zbytek musely financovat obce Rapotín, Petrovice a Vikýřovice. Potřebné prostředky poskytla Družstevní záložna v Rapotíně. ③

Nejdál v protipovodňovém opatření a regulaci Losinky a dalších toků byly Velké Losiny. Obecní žádost poslaná k ministerstvu zemědělství 30. prosince 1927 byla schválena. V průběhu roku 1928 se začala tvořit ekonomie stavby, na tu dobu velmi rozsáhlé a nákladné. Na finančním krytí celé akce se losinská obec podílela 20 %, státní fond pro vodohospodářské meliorace 45 % a moravský zemský výbor 35 %. Celkově předpokládaná investice činila 2 130 000 korun. Obci byla poskytnuta na pokrytí výloh výhodná půjčka u Ústřední sociální pojišťovny. Úvěr měl být umořen do roku 1945, ale později byl termín úmoru přesunut až do roku 1963 a sníženy úroky. Soukromí vlastníci půdy i obec museli odstoupit četné pozemky pro regulaci toku a rozšíření koryta. V náhradách za tuto půdu a za přemístění plotů a elektrického vedení bylo vyplaceno bezmála 96 000 korun.

Stavba v délce toku 4 968 m byla rozdělena do dvou etap. Každá etapa byla provázena přísnými kontrolními pochůzkami, skončila další kolaudací. Veškeré práce na zpevnění břehů, stavbě přepadu, splavů, mostů a lávek zajišťovaly subvenční stavební firmy Ing. Dr. A. Ryšawy & Ing. E. Lorenz z Rapotína a F. Stanzel & R. Brauner z Losin. Při těchto pracích byla mimo jiné zasypaná spojka mezi potoky Losinkou a Račinkou (Grossbach - Velký potok), která se nacházela asi 100 metrů pod ústím náhonu losinské papírny do Losinky (dříve patrně sloužila k plavení dřeva nebo ke zvětšení vodního objemu pro zámecký mlýn. Do roku 1857 se plavilo dřevo až k rapotínské vrchnostenské pile). Závěrečná kolaudace proběhla 10. prosince 1931. V té době také probíhala regulace Račinky v areálu lázní. Pro zajištění dostatečného množství kvalitního stavebního kamene ke stavbě byl v Losinách otevřen v červenci žulový lom nedaleko sanatoria Podesní (Tesstal), dnešní Šárka v lázních. Provoz z počátku zajišťovaly firmy Ing. Ervina Lorence a Rudolfa Braunera. Po ukončení regulace Losinky byl lom provozován majitelem pozemku Ferdinandem Koppem patrně  převážnou část třicátých let minulého století.

V polovině 30. let vznikl ještě projekt na zahrazení Medvědího potoka v Bukovicích, ale ten již nebyl zcela proveden. ④ Za úspěšný stavební počin lze považovat regulaci Novoveského potoka v dnešní Žárové (Neudorfer Bach) v letech 1931 – 1937. Je zajímavé, jaký význam přikládal tomuto na dnešní poměry drobnému a lokálnímu stavebnímu melioračnímu podniku česko-slovenský stát. Demonstruje nám to podíl státních dotací na celkových stavebních nákladech. Moravskoslezský výbor v Brně schválil výnosem ze dne 10. července 1931 zemský příspěvek na stavbu ve výši 27 % nákladů. Ministerstvo zemědělství zajistilo finančně tento podnik 63 % příspěvkem státního fondu pro vodohospodářské meliorace výnosem, schváleným dne 7. června 1932. Tím byl podnik fakticky zafinancován, jelikož hlavní „zájemci“, obec Nová Ves a politická správa okresu Šumperk měly povinnost uhradit jen 10 % z celkových nákladů, jež byly vyčísleny na 484 000 korun. ⑤

Ve 30. letech též probíhala regulace Losinky v zámeckém parku. Tehdy došlo k vyschnutí tzv. Meluzininy studánky (zděná stavba se nachází u křižovatky silnic na Jeseník a Jindřichov). Regulace byla placena majitelem zámku princem Aloisem Liechtensteinem.

Asi 80 m pod zámeckým mostem začínala regulace Losinky, která v délce téměř 2,5 km procházela Rapotínem až po soutok s řekou Desnou u kostela. Hlavní práce probíhaly v naší obci v letech 1930 – 1935. Scénář prací byl obdobný jako v Losinách. Zde ovšem měl naprosto odlišný význam. Nastala těžká hospodářská krize (v roce 1930 bylo v obci 200 nezaměstnaných, o rok později to bylo již 466). Regulace naší říčky dávala naději lidem bez práce na výdělek. V roku 1931 se mimo regulace Losinky provádělo asfaltování silnice v horní části obce a stavba tzv. „Betonky“ k Schönově pile se stolárnou (dnes ulice K Mlýnu). Nedaleko jmenované pily postavilo bytové a stavební družstvo (1931) tzv. „Letní lázně“, dnešní koupaliště. Všechny tyto stavební počiny měly přímou souvislost s regulací  Losinky. Již od počátku 20. století v obci působilo meliorační družstvo. V roce 1924 byl předsedou družstva Emil Besl (rolník, č.p. 120) a po něm převzal funkci Josef Montag (č.p. 34). Právě kolem Losinky byly bažiny a samotný mlýn (stoupa, kde se drtily skleněné střepy) a brusírna skla se nacházely na tzv. Čertově ostrově, který býval vždy při zvýšení hladiny řeky Losinky obklopen vodou. Ne nadarmo se říkalo této lokalitě Na žabinci. Bažiny v povodí Losinky zaznamenává mapa stabilního katastru (1834). Právě zde se říčka nejvíce klikatila. Plány na regulaci počítaly s napřímením toku Losinky a zasypáním zdejších močálů. Z tohoto důvodu byly zřízeny lomy stavebního kamene nad říčkou Losinkou na počátku 30. let. Jednalo se o tzv. Skalní krčmu a tzv. Střeleckou jámu pod koupalištěm (do počátku 80. let zdejší střelnici provozoval svaz pro spolupráci s armádou tzv. SVAZARM). První malý splav se nacházel asi 50 metrů pod zámeckým potokem (naproti Schreiberova zámečku), který zásoboval vodou zdejší koupaliště. Velký splav (jez) sic dřevěný , byl nově postaven včetně stavidla u Schönovy pily se stolárnou č.p. 186. Jez plnil funkci spádového vodního stupně. Největším jezem byl však splav u Čertova mlýna č.p. 150 (v roce 1937 byl mlynářem August Becker), brusírna skla č.p. 149 byla zrušena již v roce 1926. Asi 130 metrů po proudu říčky byl další splav (naproti Čertovu mlýnu). Další malý splav byl u Božích muk (polní kaplička). Poslední splav se nacházel u dnešního nového OÚ v Rapotíně a zásoboval užitkovou vodou střední část obce (v úseku kolem kostela byl zatrubněn). Také byly postaveny nové mosty a dodnes zachovaná betonová klenutá lávka u zahrádkářské kolonie Losinka. Zanikl pouze jeden dřevěný most, ze kterého dodnes zůstaly viditelné kamenné pilíře (ten stál nad velkým splavem, na samém konci zahrádkářské kolonie Losinka, těsně pod lesem).

Provedení prací i stavební materiál byly vybírány se zřetelem na přirozený vzhled zapadající do krajiny, což se beze sporu podařilo. Kromě betonem zpevněného hrazení byly mnohé části říčky zpevněny volně loženým kamením, anebo svážené břehy byly zatravněny (v Nové Vsi byly kolem potoka zasazeny olše, v naší obci to byly topoly), což podtrhlo estetickou hodnotu stavby. Obec později tyto zatravněné plochy pronajímala  soukromníkům  k sekání trávy za 1- 10 korun.⑥

Ještě do 60. let 20. století vysekávali břehy Losinky drobní rolníci, jako byl pan Machálek,  Hloch, řídící školy pan Vlk a další.

 

Poznámky:

① JAŠŠ, R.: Regulace Losinky 1927 – 1931. Kronikářská ročenka Velké Losiny 1998, s. 23.  

② MIKULÁŠTÍK, M.: SOBOTÍN: 650 let. OÚ Sobotín, 2000, s. 116.

③ JAŠŠ, R.: Obec Petrovice nad Desnou s osadou Terezín od počátku 20. století až do roku 1939. Sborník k historii Petrova nad Desnou, 2014, s. 33 – 34.

④JAŠŠ, R.: Regulace Losinky 1927 – 1931. Kronikářská ročenka Velké Losiny 1998, s. 24.

⑤ JAŠŠ, R.: Hrazení potoka v Žárové (Nová Ves) v letech 1931 – 1936. In. Historická ročenka Velké Losiny 2001, s. 13-16.

⑥Gedenkbuch der Gemeinde Reitendorf an Tess, i. č. 31. Státní okresní archiv Šumperk.

Zpracoval:  Stanislav Hošek           

Obec

Napište nám

napište nám

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Překlad (translations)

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 2
DNES: 148
TÝDEN: 2625
CELKEM: 1245909

Mobilní aplikace

 Mobilní aplikace v Obraze

Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26
2
27
2
28
2
29
2
30
2
1
1
2
1
3
1
4
1
5
1
6
1
7
1
8
2
9
1
10
1
11
1
12
1
13
1
14
1
15
1
16
1
17
1
18
1
19
1
20
1
21
1
22
1
23
1
24
1
25
1
26
1
27
1
28
2
29
2
30
1
31
1
1 2 3 4 5 6

Hlášení závad

Hlášení závad