Německý tělovýchovný spolek

Tento spolek patřil k prvnímu založenému tělovýchovnému spolku v naší obci. Dále to byli křesťané a dělníci v rámci soc. dem. ATUS.
Německý lidový tělovýchovný spolek byl pojmenován podle německého buditele a zakladatele tělovýchovného hnutí (turnerství – cvičení těla) Friedricha Ludwiga Jahna (1778 – 1852). V českém prostředí byl vytvořen jako protiváha Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem (oba dva byli sice Němci ze kterých se stali čeští vlastenci. Pro změnu Jahn byl potomek českých bratří vyhnaných po Bílé hoře z Čech) TV SOKOL. 16. února 1862 se sešlo v pražském Malypetrově ústavu 75 vlastenců a založili Sokol. První cvičení proběhlo 5.3.1862 a v roce 1865 se uskutečnilo první veřejné cvičení. V letech 1946 – 1948 měl Sokol přes milion členů a přes 3 400 TV jednot. V naší obci působil Sokol od roku 1946.

Německý tělovýchovný spolek byl založen už v roce 1902 ve Vikýřovicích (cvičilo se v sále Trámků a na louce u Anenského dvora), ale vzápětí (1903) byl přesunut do Rapotína, kde cvičili i petrovští a vikýřovičtí sportovní nadšenci.

Mezi zakládající členy patřili Johann Beck a Josefína Schmachtelová. Až do začátku 20. let min. století se preferovalo cvičení na hrazdě, bradlech a koni. Velmi oblíbené byly železné tyče a činky. Cvičenky dávaly přednost dřevěným tyčím a kuželům, neboť cvičení (jak bylo běžné) v dlouhých sukních na nářadích bylo nemyslitelné.
Spolek měl vlastní kapelu R. Koppa, která se při veřejných cvičeních starala o odpovídající rytmus. Další kapela pod vedením R. Becka doprovázela průvody cvičenců (při veřejných vystoupeních) a hrající při tanečních hodinách nastudovala oblíbenou čtverylku. Jako hudební nástroj byl velmi oblíbený starý flašinet Ariston. Tady bývalo často veselo. Na bálech cvičenců hrála mnohdy oblíbená Šumperská městská kapela s dirigentem Hansem Martínkem.

Jako cvičební místnost sloužil sál rapotínského hostince „Koherci“ u kostela. Od roku 1912 pak sloužila tělocvična nové školy (tj. měšťanka) a Jahnova louka, dnešní hřiště Jiskry. Mimo cvičení se pořádaly výlety po horách (např. Praděd, Šerák, Kralický Sněžník) a v zimě také už tehdy se rozvíjející lyžování a dokonce i skoky na lyžích, např. na můstcích v Koutech či Rejcharticích.

Nechyběla zde snaha o dosažení dobrých sportovních výsledků ve všech oborech. Pravidelná návštěva cvičebních hodin byla stejně platná i bez vítězných věnců. Proto každý cvičenec, který navštívil alespoň dvě třetiny povinných hodin, obdržel pamětní list za věrnost spolku a dále také obrázek zakladatele F. L. Jahna a fotografie Vřesové studánky, sesterských kostelů a dalších motivů, které ukazovaly krásy Jeseníků. Stanovené cvičební hodiny jednotlivých družstev se měnily během času a taktéž docházelo k výměně vedoucích činovníků. Jeden z prvních vedoucích, který se o spolek nejvíce zasloužil byl cvičitel Rudolf Beck a cvičitelka M. Klosová, která měla na starosti žákyně a ženy. Tak jako ostatní dva tělovýchovné spolky v naší obci se snažily o zdravotní a charakterové utužování mládeže. Podle odhadu náležel každý šestý až sedmý obyvatel jednomu ze tří TV spolků. Členové těchto spolků se spolu setkávali jak při společných cvičeních,tak při sportovních turnajích a kulturně společenských akcích. Zvláště dobré vztahy panovaly mezi cvičenci Jahnu a katolickým tělovýchovným spolkem. To se ovšem začalo měnit důsledkem hospodářské krize a nástupu nacismu v Německu. Bohužel i zde se začaly důsledky těchto jevů postupně negativně prosazovat. Nezasažen byl pouze dělnický tělovýchovný spolek ATUS. Jako první cvičební místo TV spolku Jahn sloužila louka u Anenského dvora, potom zahrada hostince na náměstí a při desetiletém výročí založení spolku (1912) se slavnostní setkání cvičenců konalo na zahradě dr. Klugera. V roce 1921 to bylo u pomníku Josefa II. (později H. Kudlich). Poté na zahradě rapotínské rychty a od roku 1928 na vlastní spolkové Jahnově louce. Tato louka sloužila ke cvičení i ostatním TV spolkům v obci.

V tomto spolku byla důrazně vedena výchova ke zdrženlivosti a střídmosti. Platilo zde téměř jako nepsaný zákon, že mladý cvičenec do 18 let se zdrží používání nikotinu a alkoholu. Tento spolek spolupracoval s německými skauty a se svazem pro boj s opilostí.
Jelikož tento spolek zahrnoval cvičence i z Petrova a Vikýřovic, byl na počátku 30. let přejmenován na Německý lidový tělovýchovný spolek Jahn v Podesní. Mezi činovníky (od 1930 – 1938) patřili: velitel R. Brauner, po něm L. Glaubitz, jednatel A. Hinkelmann, pokladní A. Schmachtel a další.

Mimo čistě sportovních družstev byla ještě velmi činná hudební skupina, kterou vedli cvičitelé bratři Wepschekovi a Ditrichovi. Věnovali se lidové hudbě a lidovým tancům. Celkový počet cvičenců se pohyboval ve 30. létech kolem 70 aktivních členů k nimž patřilo až 100 školáků. Cvičební hodiny se konaly v tělocvičně školy a v létě a za dobrého počasí na Jahnově louce, kde se mimo lehké atletiky uplatňoval i fotbal a další míčové hry.

Členové spolku se účastnili jak okresních, krajských tak i zemských sportovních soutěží, kde obsazovali přední místa. Jednalo se i o „přetahování lana, šplh“ či běh přes překážky. Při každoročních, většinou v Šumperku probíhajících soutěžích, obsazoval medailové umístění v hodu, běhu a skoku (jak do výše tak i do dálky). Každoroční doménou spolku se staly závody na střední tratě 1000, 1500, 3000 m a ve skoku do dáli úspěšně obhajovali vítězství cvičenci J. Schebela a H. Hinkelmann.
Korunou těchto úspěchů se stala soutěž v Žatci, při které severomoravská oblast vedená Schebelou dosáhla ve štafetě a v běhu na 300 m vítězství. Spolek dosahoval úspěchy i v lyžařských soutěžích, kde Schebela obsazoval první místa.
Na konci 20. let si spolek postavil dřevěnou budovu na Jahnově louce (už nestojí). Hlavními iniciátory stavby byli činovníci Schön, Heider a Wolf. Zde měl spolek nářaďovnu, šatnu, společenskou místnost a při slavnostech i kiosek s občerstvením. Tady se konala kulturní a osvětová činnost spolku otevřená veřejnosti. Ve 30. létech byl ve sportovním areálu postaven pomník zakladatele Jahna. Mezi aktivity spolku patřila na podzim každoroční slavnost poděkování za úrodu, kde účinkoval pěvecký sbor a taneční skupina spolku věnující se tancům.
Po odtržení německého pohraničí od republiky v roce 1938 byl novou mocí spolu s dalšími spolky v obci zrušen i TV spolek Jahn.