Podesenský houslař Tobias Glaser

O vývoji a rozkvětu houslařství v severní Itálii, v jižních Tyrolích a později i v severních Čechách, vědí mnozí, kteří se o tuto uměleckou tvorbu zajímají. Ale málokdo by tušil, že již koncem 17. století působil v našem údolí výrobce houslí.

Rok narození a úmrtí Tobiase Glasera není přesně znám, protože křestní a úmrtní knihy v jeho rapotínské farnosti byly vedeny nesouvisle. Pravděpodobně se narodil mezi léty 1660-1665 jako syn rolníka Matyse Glasera v Petrovicích. Rovněž jeho učňovská léta jsou zahalena tajemstvím. Teprve později bylo známo, že se svému řemeslu vyučil u jednoho mistra v Tyrolích a při svatbě své sestry Sybily v roce 1700 byl v matrici zapsán výrobce houslí jako svědek. V roce 1721 se sám potřetí oženil. Že už tehdy byl váženou osobností, dosvědčují záznamy o křtu jeho dětí, kdy kmotry byli významní lidé jako petrovský rychtář Josef Schöbek či losinská zámecká sklepmistrová Elisabeth Francková. Že byl znám i za hranicemi své obce dosvědčují zápisy z matrik, kde se objevuje jako svědek na svatbách (Losiny).

Poněvadž se z jeho díla nic nedochovalo, jen losinské kostelní účty podávají omezené informace o jeho houslařské tvorbě. Losinská farnost poněkud naivně v roce 1856 prodala své housle a basu do Litovle. Teprve po návratu Glasera zpět, si losinští uvědomili svou chybu a začali opět pořizovat hudební nástroje pro kostelní chór. V roce 1693 to byla basa za 5 zlatých, rok na to dvoje housle a viola za 9 zlatých a 15 krejcarů. Do roku 1715 obdržel houslařský mistr za opravy a nové objednávky z losinské farnosti docela pěknou finanční částku.

Poté následuje celkem dlouhé období až do roku 1732, kdy kostelní účty se o Glaserově činnosti nezmiňují. Až ve 30. letech 18. století nastává doba, kdy Glaser opět zhotovil pro losinský kostelní chór cello, několikery housle a poskytoval další opravy. Za poslední zaznamenanou práci v roce 1741, kdy prováděl opravu cella, obdržel 54 krejcarů.

Úmrtím Tobiase Glasera zhasl nadějný začátek houslařského řemesla v našem kraji. Jeho syn Hans Josef zemřel ještě velmi mladý. Houslařovo jméno se naposledy objevuje v polovině 18. století, kdy bylo zmíněno v oddacím listě jeho nejmladší dcery.
Mimochodem v Rapotíně v té době působil také varhanář Nikl Patzold, od kterého byl zakoupen pozitiv (m. varhany) do maršikovského kostela v roce 1673.

Autor: Stanislav Hošek