Obec Rapotín
Obec Rapotín

Z historie hostince U Zeleného stromu ve Vízmberku č. 8

Podle tradice měl prý už kolem roku 1600 stát ve Vízmberku (Loučná) zahradní domek se skleníkem. Ten se měl nacházet naproti nynějších soch sv. Floriána a sv. Alžběty. Za majitele zámku a panství maxmiliána ze Žerotína v roce 1964 byl zahradní domek přestavěn na bednárnu. V téže době (1692) dokončil Maxmilián stavbu zámku a nechal také postavit jízdárnu a sýpku.

Na konci 18. století byla postavena nová bednárna a to v areálu vízmberského pivovaru.
Kupní smlouvou ze dne 16. 10. 1795 koupil Wenzel Friedrich od Vrchního hospodářského úřadu státní vrchnosti ve Vízmberku starou bednárnu, aby ji přeměnil v řádný hostinec. Koupená bednárna byla přízemní budova se středně velkou místností a s malou kuchyní. Budova měla dřevěný vchod (předsíň) a pod kuchyní měla celkem nepotřebný klenutý sklep. Mimo to byla u domu malá stáj (chlév). Friedrich získal objekt jako nejvyšší nabízeč za 1500 zlatých. Za provozování nově zřízeného výčepu platil vrchnosti ročně 20 zlatých, při tom měl za povinnost stávající dům přestavět na řádný zájezdní hostinec a rovněž vybudovat nový velký sklep. Tehdy také starou bednárnu zboural a nechal si postavit zděný hostinec. Ten dostal název (zámecký) hostinec U Zeleného stromu.

Majitel šenku musel nalévat hostům pouze vrchnostenské nápoje a měl být stále zásoben pivem, vínem a pálenkou. Vrchnostenský pivovar a lihovar se nacházeli naproti hostinci. Při nedostatku předepsaných nápojů musel zaplatit peněžitou pokutu ve výši 3 zlatých za každý den dokud, pokud se těmito nápoji nezásobí. Friedrich jako hostinský měl povinnost všechny přicházející hosty s pilností a za levné placení obsloužit. Za to mu vrchnost přidělila 11 jiter polnosti a luk a to za 9 zlatých a 51 krejcarů. Friedrich směl si také držet vlastní dobytek a mohl společně s vrchnostenským dobytkem vyhánět své tři krávy na pastvu, za což pak platil za každou krávu vrchnosti 30 krejcarů ročně.

Smlouvou ze zde 11.1.1799 koupil tento zámecký hostinec od Friedricha Josef Endlicher z Ludvíkova za 1500 zlatých a to za dodržení podmínek z předchozí smlouvy. V roce 1801 obdržel nový zámecký hostinský k jeho lepšímu prospěchu 7 jiter vrchnostenské polnosti a to za nájem ve výši 1 zlatého za jitro. Bylo mu rovněž nařízeno, že tyto polnosti nesmí být pod žádnou záminkou od zmíněného hostince být odděleny, parcelovány nebo děleny, poněvadž pole jsou přidělena jen, proto aby tím byla hostinskému vytvořena lepší životní základna.

Tento zámecké hostinec měnil často své majitele. Kupní smlouvou ze dne 27.3.1802 prodal jej Endlicher jistému Georgu Grundu z Filipové spolu k tomu náležejícími polnostmi za 1500 zlatých. Ten však nedržel hostinec dlouhou dobu, neboť ho prodal běliči příze a plátna z janovického panství Johannu Schitanzovi za 3000 zlatých. Tomuto novému kupci bylo státní vrchnosti přikázáno dbát přísně na to, aby neubytovával podezřelé osoby bez dokladů a bloumajících lidí, aby nedovolil ve výčepu žádné výtržnosti a nebezpečné kousky. Především měl ale nařízeno, aby se během dopoledních a odpoledních bohoslužeb v zámeckém farním kostele, o nedělích a svátcích, nenaléval alkoholické nápoje, aby nedocházelo k výtržnostem, nýbrž aby se přesně jednalo podle státem daných zákonů. V případě protivenství bude ten každý při nedodržení těchto zákonů pokárán či potrestán (v zámku bylo vězení).

Podle listiny ze dne 20. září 1809 získal zámecký hostinec s veškerým příslušenstvím za 6750zl. Brauner. Avšak již 30. Srpna 1813byl hostinec znova prodán (v době po státním bankrotu) a získal ho Johan Köhler jako nejvyšší nabízeč za 3100 zl. tehdejší měny. Ale již dne 1. května 1822 koupil tento hostinec Johann Gabriel za 2250 zl. Tento nový hostinský uzavřel 20. prosince 1824 s rozenou Terezii Klügerovou manželskou smlouvu a podle tohoto ochranného protokolu k manželské smlouvě jest zámecký hostinec i pozemky o velikosti 6 jiter a 257 čtverečních sáhů pojištěn (proti ohni) na 3749 zl. 48 kr.

Od Josefa Gabriela koupil hostinec dle smlouvy z 2. června 1835 majitel panství Vízmberk hrabě Mitrovský a to i s příslušnostmi celkem za 3790 zl.  Ten ale opět hostinec 20. června 1837 prodal Antonínu Schöbelovi za 5000 zl. Dalším majitelem byl od 1. května 1845 Josef Nitsche. Posledními vlastníky zámeckého hostince U Zeleného stromu byli bratři Kleinové. Ti ho koupili od výše jmenovaného vlastníka 1. září 1846 za 4500 zl. Ti měli v plánu starý hostinec zbourat, což se také záhy stalo a postavit nový výstavný hostinec a později i hotel „Na poště“. Tam také bylo přeneseno výčepní oprávnění zámeckého hostince U zeleného stromu. Nyní se na jeho místě nachází zámecký park.

Na počátku 40. let 19. století byl hostinec podlahou zděnou (z cihel kociánovské cihelny) budovou krytou vysokou šindelovou střechou se dvěma komíny. V přízemí byl výčep a v prostorném sálu bylo 45 míst k sezení včetně rohových lavic. V době tanečních zábav byl počet míst větší. V části sálu byly krásné kachlové kamna. Nad nimi byl trámový strop zkrášlen malbami květin. Za sálem byla síň a kuchyně a byt hospodského (dvě místnosti), v podkroví byly tři zájezdní pokoje. Na konci hostince byly stáje jak hostinského (a chlév) tak i pro přicházející hosty. Stodola se seníkem stála opodál. Před hostincem bylo kryté zápraží, kde byla místa na sezení. Další stoly a lavice byly pod mnohaletou lípou (tu měl zasadit majitel zámku Přemek II. ze Žerotína kol. 1620). Podle lípy nesl také zámecký hostinec své jméno U zeleného stromu. Před budovou hostince se nacházela krytá studna se žlabem a opodál se nacházela dřevěná kuželna a pod zámkem také hojně navštěvovaná panskými úředníky i dokonce střelnice.

Dalším konkurenčním podnikem byl panský hostinec U šedého jelena v Sobotíně. I dnes si lze učinit představu o podobě zámeckého hostince ve Vízmberku. Stačí navštívit restaurační zařízení (bývalou rychtu), jenž se v minulosti zabýval hostincem U německého Michala („zum deutschen Michel“).  

Na konci 18. Století byla stará zámecká bednárna přestavěna na zájezdní hostinec U zeleného stromu. Jeho majitelé se často střídali. V roce 1846 ho koupili bratři Kleinové. Ti ho posléze zbourali a postavili nový dosud stojící zájezdní hostinec U pošty.

POZNÁMKY: 1) V roce 1726 uzavřela vrchnost na zámku v Rudě smlouvu o pronájmu panské hospody v Olšanech, kde se mimo jiné uvádí: Hospodský bude všemožně podporovat výčep Lichtenštejnského piva, vína a kořalky, nebude nápoje falšovat, bude dávat správnou míru, bude ochotně obsluhovat jak cizí tak domácí hosty a neopováží se pod ztrátou koncese a pod přísným trestem nalévat nápoje odjinud získané. Pivo, víno a kořalku bude platit každý měsíc, důchodní nesmí mít za ním peněz více než za 2 bečky piva. Hospodský bude platit vrchnostenskému důchodu v Rudě ročně 115 zl. 50 kr. nájmu, a to ve čtvrtletních lhůtách na před, a bude se svými příslušníky bohabojně žít. S ohněm bude zacházet opatrně. Vznikne-li jeho neopatrností škoda, zaručí se za něho u důchostenského úřadu rudský sládek Leopold Wagner In: WINTER, M.: Ruda nad Moravou 2009 s.34.
   2) Jitro- 5754,6 m2, sáh čtv.- 3,5967 m² (1600sáhů)

Zpracoval: Stanislav Hošek 

Obec

Napište nám

napište nám

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Překlad (translations)

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 2
DNES: 331
TÝDEN: 806
CELKEM: 1319483