Sopky v geologické historii Moravy a Slezska

      Pozvání na výstavu, instalovanou od poloviny března do poloviny června v silničním muzeu ve Vikýřovicích,  znamená pro návštěvníka jedinečnou možnost seznámit se s výbušnou historií Moravy a Slezska. Je těžké uvěřit, že i na naši na pohled klidnou krajinu se kdysi vylévala žhavá láva, krátery četných sopek vyvrhovaly sopečné pumy, mračna ohnivého popela a z úbočí se valily smrtící bahnotoky. Přesto tomu tak bylo, a to v době dokonce geologicky „nedávné“, během třetihor a čtvrtohor. Četné důkazy v podobě vulkanických hornin z našeho území i ze světa svědčí o tom, že naše Země je stále živým a dynamickým tělesem.

     První část výstavy se zabývá sopkami jako velmi nápadným a často dramatickým projevem vnitřní energie Země. Jsou zde popsány příčiny vznik u sopek, jejich jednotlivé typy i druhy vulkanických erupcí. Podrobně jsou rozebrána všechna nebezpečí, kterými hrozí sopky - zabijáci ve vulkanicky  aktivních oblastech. Historické informace o největších světových katastrofách, které mají na svědomí právě sopky, jsou doplněny také údaji o současných aktivních vulkánech. Instruktivní panely jsou doplněny četnými ukázkami magmatických hornin ze světa i České republiky. Projevy vnitřních geologických sil se totiž v minulosti týkaly i našeho území. Na mnohých geologických lokalitách Moravy a Slezska je dodnes zaznamenána jejich vulkanická historie, uchovaná v sopečných horninách.

     Druhá část výstavy mapuje výskyty sopečných hornin v našem regionu v různých geologických obdobích. Zastoupeny jsou starohory (brněnské metabazitové zóny), prvohory (např. konicko-mladečský nebo šternbersko-hornobenešovský pruh), druhohory (horniny těšínitové asociace, které tvoří pásmo ve slezské jednotce Západních Karpat) i mladší období (sopky v centrální části Nízkého Jeseníku, především v okolí Bruntálu, např. Venušina sopka nebo Uhlířský vrch).

    Pro děti a mládež budou určitě zajímavé interaktivní prvky výstavy, milovníci silniční historie se seznámí s horninami, kterých se často používalo při stavbě a dláždění cest, silnic a ulic. Dlažební kostky z čediče, žuly nebo droby jsou celoročně k vidění v muzejních stálých expozicích.

Autory výstavy, připravené ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Olomouci, katedrou geologie UP v Olomouci, Muzeem a galerií v Prostějově a Ústavem geologických věd MU v Brně, jsou RNDr. Tomáš Lehotský, Ph.D. a  RNDr. Vladimíra Jašková, výstava je instalována ve Velkém výstavním sále Muzea silnic ve Vikýřovicích do 17. června 2023.

                                                                                                    Mgr. Alena Turková, vedoucí muzea