Historie fotbalu v Rapotíně

Počátky TJ Jiskra
První fotbalové hřiště v naší obci se nacházelo v místech dnešního sídliště (za samoobsluhou Hejtmánek). Jak fotbal, tak i veřejná cvičení levicových spolků se tu už uskutečňovala za C.K. habsburského mocnářství. Po konci války, v roce 1946, začal v Rapotíně fungovat TJ Sokol a patrně tehdy tu vznikl další fotbalový oddíl, který kolem roku 1948 získal název TJ Jiskra Rapotín. Skutečnou vůdčí osobností tohoto oddílu byl neúnavný činovník Emil Hatoň.

V roce 1959 měla TJ Jiskra celkem 100 členů, z toho 10 žen, 54 mužů, 16 žákyň a 20 žáků. Její činnost se odehrávala především v okolí skláren a tvořila samostatnou sportovní jednotku. Hlavní činností byl fotbal, oddíl Jiskry hrál III. třídu okresního přeboru. Někteří členové TJ se zúčastnili i nácviku spartakiády (Diviš, Čtvrtníček, Malenkovič a další). Hráči Jiskry odpracovali (v roce 1959) celkem 994 brigádnických hodin (především pomoc v JZD), z toho 533 hodin na úpravách tehdy ještě velmi skromného hřiště. O rok později se mužstvu příliš nedařilo, neboť spadlo do IV. třídy okresního přeboru, což mnozí fanoušci nemohli ustát a vylévali si svůj hněv na hráčích.

Rapotínský Sokol a sloučení obou jednot
Kromě Jiskry tu od roku 1946 působil i TJ Sokol a jeho sportoviště se nacházelo v místech dnešního hřiště u kostela. Z historie lze například připomenout 7.březen 1948, kdy Sokol v Rapotíně uskutečnil ve starém kulturním domě tělovýchovnou akademii při příležitosti nedožitých 98. narozenin prezidenta osvoboditele T.G.Masaryka. Další akcí bylo veřejné cvičení 22.srpna 1948 na sokolském cvičišti. Někteří rapotínští sokolové se zúčastnili posledního "svobodného" sletu v Praze. "Obrozený" Sokol v Rapotíně se dál věnoval veřejnému cvičení a lehké atletice.
Na slučovací schůzi 11.2.1963 bylo odhlasováno, aby tělovýchova v obci byla organizována pod jedním vedením a to pod Jiskrou Rapotín, což znamenalo pohlcení TJ Sokol (to samé se stalo už mnohem dříve v Loučné nad Desnou). Předsedou TJ byl zvolen Bohumil Škubal, místopředsedou Vlastimil König, jednatelem L.Turečková, hospodářem M.Čtvrtníček. Vedoucím kopané se stal V.Janda, vedoucím odbíjené Straka a turistický klub vedl J.Sláma. V tomto roce tvořili fotbalový tým tito hráči: Bouška, Bartošek ml., Bartošek st., Marek, Sitta, Matějíček, Macek, Saňák, Hladiš, Malý, Čtvrtníček a další. Mimo družstva mužů zde byli také dorostenci a žáci - celkem 48 osob. V rámci Jiskry dosahovali vynikajících úspěchů atleti a atletky, kteří zaujímali přední místa v krajských soutěžích lehké atletiky (4.-9.místo).
 

Nové hřiště a léta 1967-1973
V roce 1967 měla TJ Jiskra 127 členů, z toho tři fotbalová mužstva, kterým se ovšem v okresních soutěžích příliš nedařilo - zvláště dorostencům a žákům. Vše se mělo změnit výstavbou nového fotbalového hřiště, které mělo nahradit to dosavadní u skláren, jenž muselo být kvůli výstavbě sídliště zrušeno. Nový sportovní areál měl vyrůst v místech sokolského cvičiště u kostela a původní plán dokončení měl být na jaře 1969. Dozorem nad stavbou a úpravou hřiště byl pověřen B. Škubal.
V roce 1968 žádala TJ Jiskra Rapotín místní MNV o zapůjčení hřiště u koupaliště a to pouze na jarní sezonu. Tento pronájem ovšem trval až do roku 1973. V témže roce bylo také uděleno povolení MNV o využívání sálu v novém kulturním domě ke cvičení žáků a členů TJ Jiskra.

V tomto roce byl předsedou Jiskry V. König, jednatelem J.Barušková a hospodářem P. Tomášek. Oddíl kopané mužů měl 18 členů a vedl jej František Matych, oddíl dorostu s 18 členy vedl Vlastimil König a vedoucím družstva 15 žáků byl M.Čtvrtníček. Oddíl mužů hrál III. třídu a umístil se na IV. místě v okresní soutěži (1967/68). V následující sezoně už toto mužstvo skončilo ve III. třídě na druhém místě. Dorostenci dobili v okresním přeboru třetí místo a postoupili do I.A třídy. Žáci se ve III. třídě umístili na druhém místě. Nadále bylo používáno hřiště Energetických závodů u koupaliště. V letech 1968/69 byl učiněn pokus o osamostatnění Sokola, ten se ale nezdařil a TJ Jiskra zůstala jedinou sportovní organizací v naší obci.

Mezi tím pokračovaly práce na novém hřišti, od Šavlů a Bartošů byly v roce 1970 vykoupeny pozemky na stavbu. Z bývalého sokolského cvičiště byly odstraněny lípy, provedeno odvodnění a také navezeno 12 000 m3 zeminy, což stálo 12 000 Kčs, následovalo srovnání buldozerem za 25 000 Kčs. Na zadní hřiště byla navezena škvára z papírny v Jindřichově, z dílen ČSD a ze skláren (1 100 m3 za 3 500 Kčs). V roce 1971 bylo započato se stavbou šaten s klubovnou a sociálním zařízením. Celkové náklady včetně oplocení dosáhly téměř 170 000 Kčs. Hřiště mělo být podle plánu hotové až v roce 1974, ale díky tisícům brigádnických hodin hráčů i ostatních rapotínských občanů bylo moderní hřiště slavnostně otevřeno již 30.června 1973. Otevření bylo spojeno se dvěma pohárovými turnaji v kopané za účasti 600 diváků především z naší obce.
Další novodobé dějiny TJ Jiskra v dalších letech jsou vesměs známé a lehko dostupné.

"Pravěk kopané" na Šumpersku
Mnozí možná ani netuší, že první fotbalový zápas na Moravě a ve Slezsku, který dokládají prameny, hrálo mužstvo Šumperka. Místní turnerský spolek totiž v červnu roku 1840 sehrál utkání na župní slavnosti v Litovli a poté na moravsko-slezské župní slavnosti v Brně. Zmínky o Spartě a Slavii se přitom objevují až o tři roky později. První opravdový klub tu vznikl v roce 1910 a nesl název Germania Šumperk (M. Schönberg). Německý Sportovní klub, jehož součástí byl i fotbalový oddíl, vznikl 29.října 1924. V roce 1936 jako vítěz německé moravsko-slezské divize (českou mor.-slezskou divizi vyhrál Zlín) usiloval, sic neúspěšně, o postup do první celostátní ligy.

Autor článku: Stanislav Hošek