Z historie obecné školy v Rapotíně

Rapotínská škola byla slavnostně otevřena 15. září 1878 za přítomnosti významných osobností včetně okresního školního rady a zemského poslance majitele papírny Antona Schmidta.

Již po dvou letech narostl počet žáků na 237, proto se v roce 1880 změnila dvoutřídní škola na trojtřídní. V důsledku přebytku žáků na čtyřleté obecní škole ve středu Rapotína (nyní škola v Petrově, v r. 1912 zde byla dokončena tzv. měšťanka), se místní školní rada spojených obcí Rapotína, Petrovic a Vikýřovic  obrátila se na zemskou školní radu s žádostí rozšířit trojtřídní školu v horním Rapotíně na čtyřtřídní (učebna zde byla k dispozici).
Za tímto účelem se zde dne 26. 10. 1894 konalo jednání, ve kterém bylo rozšíření stávajícího školního obvodu uznáno a rozšíření protokolárně určeno. Výnosem zemského školního rady ze dne 19. 3. 1895 bylo rozšíření schváleno od začátku školního roku 1895/96. Počet žáků činil 275.

Dne 24. 3. 1895 byl ve škole propůjčen Zlatý záslužný kříž za dlouholeté a vynikající zásluhy tehdejšímu starostovi obce a staviteli škol v Rapotíně a Vikýřovicích Josefu Heinischovi. O tři roky později 5. 10. 1897 Josef Heinisch v čele školního výboru předal pro změnu čestné občanství prvnímu rapotínskému učiteli Johannu Lossovi za jeho čtyřicetiletou službu v naší obci. V roce 1901 odešel pak vrchní učitel Loss po 43 letech školní služby ( z toho 38 let byl učitelem v Rapotíně) do penze s titulem „ ředitel“. Rovněž obdržel stříbrný záslužný kříž s korunou a čestnou medailí (typické znaky starého c. k. rakouského mocnářství). Dne 16. srpna 1914 byl první ředitel v pětasedmdesáti letech odnesen ke hrobu.

V čele rapotínské školy tehdy stál Alois Herrer, jenž přišel z vikýřovické školy v roce 1901 a stal se vrchním učitelem.

Dne 17. listopadu 1902 zesnul majitel sklárny Josef Schreiber. Byl to právě on, který v roce 1857 založil tovární školu a později podporoval obecní školu finančními a materiálními prostředky.

Místní školní rada se na svém zasedání 20. 5. 1906 usnesla, že požádá okresního školního radu o připojení zámecké losinské školy ke škole rapotínské, což se stalo až v roce 1911.
V této době čítala druhá třída již několik let přes 80 dětí, proto požádala místní školní rada o zřízení paralelního oddělení. Učebna se měla získat ze dvou učitelských bytů v prvním patře školy. Paralelní oddělení začalo fungovat až v roce 1916. Téhož roku byl ministerstvem přiznán a propůjčen ředitelský titul vrchnímu učiteli Aloisi Harrerovi. Ten však v následujícím roce na vlastní žádost školní službu opustil. S ním ztratila škola zdatného učitele a vychovatele. Jeho nástupcem se stal Konrád Herrmann (1918 – 1924).

První světová válka byla pro školu rovněž těžkým obdobím. Učitelský sbor měl veliké mezery, takže se slučovalo ve třídách vyučování a vyučovalo se polodenně. Jelikož mnozí učitelé byli odvedeni na frontu, byly povolány i učitelské síly, které byly na penzi. Samozřejmě trpěla i školní docházka. Děti vyšších tříd byly zvyklé na to, že měly odpoledne volno a mnohé z nich si našly i vhodné polodenní zaměstnání, protože chyběly pracovní síly. Starší děti v rodinách s více dětmi vypomáhaly zvyšovat denní výdělek matky, neboť drahota potravin a spotřebního zboží byla neúnosná.

Všichni si oddechli, když skončila v r. 1918 válka a vojáci se opět vrátili ke svým civilním povinnostem, včetně učitelů. Škole přibyly nové povinnosti. Čeština, která byla vyučována privátně, se stala od roku 1921 povinným předmětem. Česká škola byla otevřena v těsném sousedství té německé (Schreiberhaus, dnes naproti rapotínské pošty). V důsledku poklesu počtu žáků byl 2. a 3. ročník spojen do jedné třídy a škola se opět stala čtyřtřídní.  Aby se rodičům ve výchově ulehčilo, byla v roce 1925 zřízena mateřská školka. V nové české dvoutřídní škole v téže době byla otevřena i školka (nyní VEDUX).

Na německé škole tehdy vyučovali: řídící Konrád Herrman, Moritz Pulkert, Karl Röder, Adolf Krist a Hela Rotterová. Školníkem byl Fr. Jaksch a předsedou školního výboru byl MUDr Jos. Fink. Od 1. listopadu 1926 se stal ředitelem Gustav Reh (do 1934) po něm pak Ernest Gabriel (do 1939) a posledním německým ředitelem školy (do 1945) byl Moritz Pulkert.

Ve školním roce 1937/38 zde vyučovali tito pedagogové: Röder, Dombrowská a učitelkou mateřské školy byla Langová. Později zde do 1945 vyučovala i Aurelie Rotterová spisovatelka pověstí Podesní.

Zpracoval: Stanislav Hošek